Dobronice jsou jakýsi seznamovák
pro studenty prvních ročníků. Celý areál patří univerzitě a jde vidět, že do
něj škola investovala nemalé peníze. Jsou tam nové dvou nebo třílůžkové chatky,
poměrně pěkně sociálky, několik hřišť na sport.
Že do Dobronic pojedu, jsem
věděla od začátku a neváhala jsem ani minutu. Všichni starší studenti tuto akci
chválili, nenašla jsem jedinou negativní reakci a navíc možnost setkat se se
spolužáky nebo studentskými tutory ještě před začátkem školy mi přišla úžasná.
Pár dní před odjezdem jsem začala litovat. Šíleně se mi nechtělo. Měla jsem
strach, že si s lidmi nesednu, nebudu vědět, jak se seznámit, ztrapním se
hned při prvním sportu a budu až do konce stát sama v koutě a vyčítat si,
že jsem jela.
Katastrofické scénáře mám
v lásce už od mala, takže jsem si jich okamžitě pár vymyslela a užírala se
jimi, a tak jsem se do Dobronic vypravila se staženým žaludkem a minimem
spánku. A jaké teda byly?
Stačí jedno slovo. Úžasné! A žádný
ze scénářů se nekonal :)
Už v tramvaji jsem překonala
svou komfortní zónu a k vlastnímu překvapení jsem oslovila podobně
vystrašeně vypadající holku. Nečekaně se z ní taky vyklubala prvačka a, i
když jsme byly každá z jiného kruhu, výborně jsme si sedly a dokázaly jsme
prokecat celou cestu autobusem a vlastně i celý čtyřdenní pobyt.
Po příjezdu do kempu jsme
střídali turnus před náma. Všichni vypadali naprosto uvolněně a škodolibě se na
nás, vystrašence, usmívali. S kolegyňkou jsme jim záviděly, že už to mají
za sebou.
Zdroj: https://www.cuni.cz/UK-5198.html |
Nechce se mi tady popisovat celý
průběh, to si může každý zjistit sám. Zkrátka hodně se sportuje, seznamuje,
zjišťuje. Vypíchla bych tady jen pár poznatků, popřípadě rad pro budoucí
prváky.
· Pokud to umíte, naspěte se do zásoby. Ne nadarmo
2. LF říká, že „Spánkový deficit začíná v Dobronicích“. Je to svatá
pravda.
· I pokud nejste zrovna sportovní typ, oplatí se
do Dobronic jet. Před odjezdem se na sport klade velký důraz, všude se hlásá,
že jde o sportovní kurz, ale není to tak žhavé. Přijde mi zbytečné nejet a
přijít o cenné chvilky se spolužáky jen pro to, že honění se za míčem není vaše
životní vášeň.
· Přibalte si o jednu teplou vrstvu oblečení
navíc. I když je přes den krásně, noci byly v chatkách opravdu za trest.
· Pokud nechcete utratit majlant za alkohol s
přirážkou, přivezte si zásobu svého. S čím jiným než s lahvinkou,
která putuje rovnou z úst do úst jednotlivých lidí, se dá po večerech
seznamovat?
· Neposlouchejte úplně všechno, co vám řeknou.
Když jsem si po jedné schůzce odnesla, že anatomii s histologií bez učení
se minimálně 30 hodin denně nedám, litovala jsem, že jsem neopřela hlavu o
rameno spolusedící a nedospala prohýřenou noc.
· Pokud máte panickou hrůzu ze zubařů, dentální
hygieny tady se nebojte :D
· Rozhodně běžte poslední den do stodoly. Po dvou
nocích bez spánku se vám tam určitě nebude chtít a vím o několika lidech, co
dali přednost posteli, ale tito jedinci přišli opravdu o hodně. Spát můžete pak
další měsíc!
· Nestresujte se vašimi sportovními dovednostmi.
Nejsme na střední, toto už je vysoká. Nejsou tu jedinci, kteří by pro výhru
svého týmu udělali naprosto všechno a šli by přes mrtvoly. Ono to ani po
nocích bez spánku nešlo. Ale ne, opravdu jsme se našemu „umění“ všichni od
srdce jen zasmáli.
Opravdu nelituju svého
rozhodnutí. Byl to zážitek a upřímně mi je líto těch, kteří nejeli. Nejenže
přišli o první příležitost potkat se s lidmi, se kterými budou, doufejme,
dalších 6 let, ale hlavně přišli o tunu informací, kterých se nám dostalo jak
od tutorů studentských, tak od těch učitelských.
Při střídání se s dalším
turnusem jsme se taky škodolibě usmívali na ty vystrašené tvářičky, naprosto
uvolnění a šíleně unavení. Byla jsem ráda, že náročné čtyři dny končí a musím
říct, že mě to o něco víc namotivovalo. Takže pokud se někdo rozhodujete, jestli jet nebo ne, rozhodně JEĎTE! Opravdu to stojí za to.
Ahoj, asi jsme se tam musely někde potkat, taky jsem byla letos v druhén termínu :D.
OdpovědětVymazatAhoj, myslím, že nemohly :)
OdpovědětVymazat