Ahoj, všechny Vás vítám na mém
nově vzniklém blogu o studiu všeobecného lékařství na 1. LF UK. Cítím se
poněkud rozpačitě, protože jsem od své písemné maturity tužku v ruce nedržela
nic nenapsala, ale sama cítím, že mi to chybí.
Téměř celý svůj život jsem chtěla
být lékařkou. Sem tam se do mé hlavy sice vkradla i myšlenka na nějaké jiné
povolání, ale to byly jen chvilkové momenty a já jsem stálé přemotivovaná vydat
se peklem po stopách starších kolegů a splnit si tak svůj sen. A sama jsem
zvědavá, kde budu tu motivaci přesně za tři měsíce hledat.
Takže a proč jsem se, i přes to,
že je na internetu spousta med-blogů, rozhodla ten svůj založit i já? Sama
netuším. Pamatuji si, když se mě jednou večer při přelouskávání medických blogů
máma zeptala, jestli budu jednou taky takový psát. Okamžitě jsem řekla, že ne.
A dneska o tři roky později sedím na úplně stejném místě, se stejnými lidmi
kolem sebe, ale s úplně jiným já. To, co jsem si v té době
neuvěřitelně přála, se stalo skutečností.
A čím to, že se mé rozhodnutí
ohledně blogu změnilo? Nemůžu jako většina blogerů říct, že mě k tomu
dovedla touha zaznamenat si vlastní cestu a připomínat si radosti a utrpení ze
školy, pocit, že z mé fakulty moc blogů není a nutnost to změnit nebo psát
novinky, které se na určitých ústavech odehrávají. Tento článek jsem začala
psát zcela spontánně a nečekaně a já doufám, že mi psaní co nejdéle vydrží. Třeba
šest let?
Mé důvody byly zcela egoistické. Celý
život jsem byla jiná. Introvert, který nikdy nechtěl mluvit a všechno radši
psal. Ať už to byly problémy nebo radosti, radši jsem se o ně dělila s cárem
papíru. A proč se stát ve své Nové etapě
života jinou?
Komentáře
Okomentovat