Sedím na gauči, vymydlená po hodinové koupeli ve vaně, nohy na konferenčním stolku v obýváku, krom noh na něm leží i hrnek horkého čaje s citrónem (možná citrón není jediná tajná přísada, voní i po něčem tvrdším), plná lednice výborné domácí kuchyně, na sušáku vonící a schnoucí bílé prádlo. Mladší středoškoláci se smějí a říkají si, proč tu vypisuju běžný večer, starší kolegové, kteří alespoň jednou okusili bydlení na koleji (a možná i ti, co bydlí sami na bytě, ale holt mama hotel zůstal v rodném městě) se bezpochyby zasnili, zazáviděli a podivili, že hned v prvním měsíci vysoké jsem si odjela na dovolenou. Ba ne! Jen jsem přijela domů z koleje. Dnešní článek bych chtěla věnovat všem prvákům, které jejich vysokoškolské radosti a starosti teprve čekají a kteří vůbec netuší, co to znamená se přestěhovat na kolej. Přátelé, závidím vám! Aneb připravte se na upřímnou esej prvačky, která si zkrátka bydlení na koleji představovala o něco jinačí, ale snaží se tímto úkolem proplout bez
- Získat odkaz
- Další aplikace